Imouto and Katsu: It's a life (12)

V hodině jsem si hrála s průpiskou a zkoušela jeden trik co jsem odkoukla na internetu.Mohla bych se tím živit protože se někdy celou hodinu věnuju jen mé průpisce a ruce.Dokonce mám za to poznámku od učitelky na dějepis.Nesnáší když jí někdo neposlouchá,jenže dějepis není nijak záživný.Někdy mi přijde že nás učí aby jsme nenáviděli Ameriku za tu tragedii HIROŠIMA.Ano,je to hrozné a máme důvod je nenávidět .. ale už je to za námi a navíc byla válka tak ať nám to pořád nevnucuje.Stejně jí pořád neposlouchám a kreslím si takže je jí to prd platný.

Šla jsem po chodbě a řídila se na mě Carrie ,,Ari!" objala mě.
,,Stalo se něco?" Carrie se na mě koukla - zespodu protože je dost malinká.
,,Jo~" plakala ale jí rozpláče každá blbost.
,,A co se stalo?"
,,Chyběla jsi mi ~~.. !" takže jí rozpláče i toto?Ach jo ..
,,Ale už jsem tu,pojď jdeme do klubovny." cestou jsme potkali Takuyu.
,,Oh,Ari hoj!" zamával na mě a já se trochu začervenala.Směřoval směrem k nám.
,,Y-yo .. "zamávala jsem zpět. (YO=Ahoj)
,,Vy jste kamarádi?" zeptala se mě Carrie.
,,No ... vlastně s-s-spolu ch-chodíme." nezdá se to ale říct něco tak jednoduchého je strašně vyčerpávající,
,,K-kluk?!Takuya Probz je tvůj kluk?!!"
,,Pšš!Nemusíš to tak vyřvávat do světa." zakryla jsem jí pusu.
Takuya už byl přímo u nás a zasmál se ,,ty jseš tak roztomile malinká." a poklepal Carrie po hlavě.

,,N-no a c-co!" dala si ruce v bok ,,malé věci jsou roztomilé!"

Takuya se zasmál ,,já to nemyslel zle.Ty se považuješ za věc?"

,,T-tak jsem to nemyslela .." vypadala že se zamyslela a chce říct něco strašně chytrého ale vypadlo z ní ..: ,,Kde je vůbec Rin-chan?"

,,Hm?Rin jela s klubem na soustředění." Odjela v pondělí a je středa .. zítra by se měla vracet.Když už přemýšlím o příjezdech.Haru se taky zanedlouho vrátí.

,,Já už půjdu domů,uvidíme se potom." Takuya se na nás usmál a odešel.

Zkoušeli jsme scénku kde potkám prince.Můj princ byl Yuula a byla jsem za to ráda protože nikdo z klubu není moc pěkný - až na něho.Tak trochu jsem se citila jako bych podváděla Takuyu.Přece jenom je to můj kluk a já tady říkám věci neznámému člověku které neříkám ani jemu.Tím myslím ,,celý život jsem čekala na ten den kdy tě potkám." nebo ,,včera jsem na tebe myslela celou noc ..".Vím patří to do role ale přece jenom pro mě to bylo taková premiéra .. takže asi bude trvat než si na to zvyknu.

,,To byla super zkouška!Jsem na seb- .. em teda na vás pyšná!" řekla Carrie a objala mě ,,já už musím domů.Dneska máme večeři s babičkou a dědou.Tak zítra~!" mávala kdy běžela domů.

,,Zůstali jsme tu jenom my dva." řekl Yuula.

Em!No vážně všichni jsou pryč .. ! ,,Ty Yuula .. máš bratra nebo tak?"

,,Jenom malou sestru proč?"

,,Ne,nic.Jen se ptám." ... ,,Někoho mi totiž připomínáš." zasmála jsem se.

,,Myslíš Funjiho?"

,,Em .. jo." jak to věděl?

,,Říká mi to plno lidí.Kdybych neměl brýle možná by si nás lidi ze školy pletli." zasmál se a sundal si brýle ,,vidíš?"

,,WOW!Jste fakt stejní!Opravdu to není tvoje dvojče?"

Yuula se zasmál ,,ne,určitě ne .. ale říká se že každý na světě má někoho kdo je mu podobný až identický.Haru je asi moje řekněme .. zdcadlo?"

,,Zrcadlo, hmmm .. myslíš že i já mám svoje zrcadlo?"

,,Jasně každý ho má.Teda měl by mít."

,,Ahá!" začal mi zvonit telefon ,,počkej na chvíli," zvedla jsem telefon ,,Halo?No.Jo.Dobře.Zatím." zavěsila jsem telefon a dala ho do kapsy.

,,Kdo to byl?" zeptal se Yuula.

,,To byl můj p-přítel," trochu jsem se začervenala ,,já se musím vrátit protože mě čeká o ulici předtím .. takže zítra ve škole."

,,Jo,dobře.Zatím," rozběhla jsem se ,,teda!Ari!Počkej!" otočila jsem se.

,,Děje se něco?" zeptala jsem se.

,,Chtěl bych poznat tvého přítele." Yuula se usmál a já se začervenala.

,,A-ale p-p-proč?Víš kdo je můj kl-kluk?"

,,No to právě nevím proto ho chci poznat."

Když jsem se nad tím zapřemýšlela byl to dobrý nápad protože když se Yuula seznámí s Takuyou tak by Takuya nemusel začít žárlit ... tedy ..když s Yuulou chodím z divadla určitě by se roznesli drby a Takuya by se do dozvěděl ale takhle by snad nežárlil ne? ,,Tak dobře."

,,Ahoj Ari .." Takuya mě zdravil mě ale díval se na Yuulu.

Yuula vypadal celkem v šoku.Asi nečekal že bych chodila s Takuyou ,,Ahoj.Chtěla bych ti představit Yuulu,chodíme spolu do divadla."

,,Aha .. já jsem Takuya Probz." díval se na něho strašně zaujatě!Možná že moje teorie nebyla moc dobrá.Yuula stál bezeslova tak jsem do něj ťukla.

,,Ou jo.Já jsem Yuula Osaki." byla tu tak napjatá atmosféra až jsem z toho měla husí kůži.

,,Takže ty jsi ten co doprovází Ari domů?"

,,Jo,končíme celkem pozdě takže ji doprovodím aby se jí něco nestalo.Přece je to jenom hlavní hvězda divadla." Yuula se snažil chovat přátelsky.Zatím co Takuya měl pořád kamenný výraz.

Takuya se zasmál ,,Ari a hlavní hvězda divadla?!"