U tvého hrobu..

Myslíš jsi, že se probere...?

Vypadá, že se nás bojí...

Proč se nás bojíš..?!

Možná jsme děsiví..?                             

 Opravdu jsme tak strašidelní...?

Jestli se nás budeš bát, neprobudíš se...

                                                                                                    NEIGNORUJ NÁS!!

Zažívej...to co my.

Neutíkej..!

"Řekni..co jsou zač?"

"Duchové, víly..spirituální síly."

"Ublíží mi?"

"Jen když ty ublížíš jim."

"Jak jim můžu ublížit?"

"Když je budeš ignorovat."

"Co mi udělají?"

"Budou čekat.."

"Čekat kde?"

". . ."

"Jenny? Jenny?"

"Ano?"

"Včera umřela Sandra."

". . . Jak?"

"Nikdo neví..ležela u hrobu."

"Jakého hrobu?"

"Tvého."

". . ."

"Mami..tati..Našla jsem si přátelé!"

"Sandro?"

"Podívej, jedna přišla!"

"Sandro proč jsi u mého hrobu?"

"Co kecáš? Tvůj hrob? Jsem na hřbitově?"

"Sandro..?"

"Neignoruj mně!"

"SANDRO..?"

"NEIGNORUJ MNĚ!!!"

"Sandro..odpověz..!"

". . ."

"Včera zemřela Jenny..!"

"Proč?!"

"Spadla z terasy. A včera byl její hrob vykopán."

"Kdo to udělal?"

"Nikdo neví."

"V poslední době umírají.."

"Kdo?"

"Protože je ignorují."

"Koho?"

"Ubohé dívenky."

"Neignoruj mně!"

". . ."

Jaký máte z toho závěr? Zanechte v komentáři. 

Začali mně fascinovat krátké povídky na zamyslení.

Co si myslíte o téhle? Chcete takových víc?