YO!
Takže na úvod,o čem tohle je?Nebo co to je?
Takže .. o čem to je nejde shrnout,a co to je .. moje nová povídka!A počítám s tím že bude dost dlouhá. Něco už mám promyšlené ale něco vzniklo úplnou náhodou mojí bujné fantasie :D. Obrázky k povídce jsem nekreslila já! (Je možné že obrázky jsou z nějaké mangy nebo anime,hledala jsem obrázky tak aby byly podobné a šlo poznat kdo je kdo-poznámky budou ze začátku ať poznáte kdo je kdo)
Tak polovičně jsem se k nové povídce dokopala kvůli někomu komu jí tak trochu věnuju .. tu povídku :D.
Doufám že se bude líbit ! :3
![]() |
Ari Ryouka |
Takže,začnu tím že
jsem se narodila v městě jménem Tokio. V tomhle městě jsem se
narodila přesně 2.4. 1997 v 0:22 .Moje maminka umřela když mě
porodila,takže vám o ní nemůžu říct takové ty věci jak je úžasná. Žiju
s otcem který byl do mé matky zamilovaný tak moc,že se ještě pořádně
nesmířil s tím že už tu není. Mimochodem,jmenuji se Ari Ryouka.
Momentálně bydlíme s otcem na kraji města ale není to tím že tam jsou levnější byty nebo tak.Náhodou jsme docela bohatí.Můj otec dělá ředitele v jedné strašně úspěšné firmě .. je světoznámý. Nikdy jsem si na základce nenašla kamarády. Říkali že můj táta má nekvalitní výrobky a že jsem uplakánek. Nebyla to pravda .. vždycky jsem všechny okolo sebe ignorovala protože jsem společnost nepotřebovala. To samé bylo i na nižší střední ale na střední je to úplně jiné. Popravdě .. když jsem sem přišla, myslela jsem si že je to špatný vtip nebo na mě otec moc nechce utrácet.
Škola byla starší, vcházela jsem dovnitř a proletěla přede mnou popelnice. Zrovna se nějací kluci mlátili. Všude byl hluk a takové ty namyšlené holky které se dívali do telefonů, věnovali celý den jenom zrcadlu nebo klukům.
Když jsem se dostala do třídy taky nebyla něco extra. Nechtěla jsem abych byla v nějaké škole kde se chodí na čaj,všude jsou drahé koberce,na zdech visí obrazy slavných nebo dokonce žáků. Představovala jsem si klidnou a průměrnou školu. Ale tohle? Zajímalo mě co bude dál tak jsem počkala až všichni příjdou.
Momentálně bydlíme s otcem na kraji města ale není to tím že tam jsou levnější byty nebo tak.Náhodou jsme docela bohatí.Můj otec dělá ředitele v jedné strašně úspěšné firmě .. je světoznámý. Nikdy jsem si na základce nenašla kamarády. Říkali že můj táta má nekvalitní výrobky a že jsem uplakánek. Nebyla to pravda .. vždycky jsem všechny okolo sebe ignorovala protože jsem společnost nepotřebovala. To samé bylo i na nižší střední ale na střední je to úplně jiné. Popravdě .. když jsem sem přišla, myslela jsem si že je to špatný vtip nebo na mě otec moc nechce utrácet.
Škola byla starší, vcházela jsem dovnitř a proletěla přede mnou popelnice. Zrovna se nějací kluci mlátili. Všude byl hluk a takové ty namyšlené holky které se dívali do telefonů, věnovali celý den jenom zrcadlu nebo klukům.
Když jsem se dostala do třídy taky nebyla něco extra. Nechtěla jsem abych byla v nějaké škole kde se chodí na čaj,všude jsou drahé koberce,na zdech visí obrazy slavných nebo dokonce žáků. Představovala jsem si klidnou a průměrnou školu. Ale tohle? Zajímalo mě co bude dál tak jsem počkala až všichni příjdou.
Sedla jsem si k oknu,připadala jsem si jako anime
postavička.Vždycky sedí u okna v poslední nebo v předposlední lavici.Za
mnou seděl jeden kluk který se celou dobu díval z okna .. ani se
neseznámil nebo tak. Přede mnou seděla holka která se hned otočila a začala na
mě mluvit.
,,Ahoj!Já jsem Rin Ukumi,ty?“ Strašně se usmívala a čekala na odpověď.
![]() |
Ari Ryouka & Rin Ukumi |
Zvedla jsem hlavu od knížky a celkem překvapeně se dívala. Ta holka, Rin se
zarazila a po chvíli se mi začala strašně smát. ,,K-k kdyby ses viděla !!Takový
ksycht !!“ smíchy se popadala za břicho.Po asi minutě smíchu si utřela slzy
v očích a znova na mě mluvila: ,,Hele,jsi i docela pěkná,“ usmála se.
,,D-děkuji,“ vyhrkla jsem a červenala se.
,,A .. jak se jmenuješ?“ Zeptala se.
Věděla jsem že když řeknu svoje jméno s příjmením,bude to zase to samé jako celý můj život.Všichni mě budou šikanovat. ,,Ari ..“ Nedokončila jsem celé své jméno.Nechtěla jsem to vyslovit. ,,.. Ari Talaga“.
,,Talaga?Ty nejsi zdejší?“
,,Jsem ..j-jenom moji rodiče,teda můj otec ne,“ Znova jsem se koukla do knížky a čekala jsem že mě už nebude vyslýchat.
,,Aha,tvojí rodiče jsou rozvedení?Že jsi říkala jen s otc-“
,,Moje máma umřela když mě porodila,“Ve třídě bylo ticho jelikož jsem to řekla dost na hlas.
,,Aha .. já .. promiň ..“ Rin se mi začala omlouvat.
,,Nevěděla jsi to,je to v pohodě,“ Usmála jsem se a Rin se na mě koukala úplně jinak.
,,Tvůj obličej!“ Její tvář byla úplně udivená a trochu se červenala se.
,,Co,mám tam čmouhu?“Začala jsem si utírat tvář.
,,NÉ!Tvůj úsměv byl tak strašně uklidňující a příjemný,“ Jemně se zasmála ,,už jsem si myslela že budeš taková ta zatichlá osoba co se dívá na anime a čte mangu,“ znova se zasmála.
,,A-aha .. a co kdybych to dělala ale nebyla bych zatichlá?“Protože .. ano já čtu mangu a sleduju anime.
,,D-děkuji,“ vyhrkla jsem a červenala se.
,,A .. jak se jmenuješ?“ Zeptala se.
Věděla jsem že když řeknu svoje jméno s příjmením,bude to zase to samé jako celý můj život.Všichni mě budou šikanovat. ,,Ari ..“ Nedokončila jsem celé své jméno.Nechtěla jsem to vyslovit. ,,.. Ari Talaga“.
,,Talaga?Ty nejsi zdejší?“
,,Jsem ..j-jenom moji rodiče,teda můj otec ne,“ Znova jsem se koukla do knížky a čekala jsem že mě už nebude vyslýchat.
,,Aha,tvojí rodiče jsou rozvedení?Že jsi říkala jen s otc-“
,,Moje máma umřela když mě porodila,“Ve třídě bylo ticho jelikož jsem to řekla dost na hlas.
,,Aha .. já .. promiň ..“ Rin se mi začala omlouvat.
,,Nevěděla jsi to,je to v pohodě,“ Usmála jsem se a Rin se na mě koukala úplně jinak.
,,Tvůj obličej!“ Její tvář byla úplně udivená a trochu se červenala se.
,,Co,mám tam čmouhu?“Začala jsem si utírat tvář.
,,NÉ!Tvůj úsměv byl tak strašně uklidňující a příjemný,“ Jemně se zasmála ,,už jsem si myslela že budeš taková ta zatichlá osoba co se dívá na anime a čte mangu,“ znova se zasmála.
,,A-aha .. a co kdybych to dělala ale nebyla bych zatichlá?“Protože .. ano já čtu mangu a sleduju anime.
Když nad tím tak přemýšlím .. celou dobu se na nás díval ten kluk který sedí vedle mě.Opatrně se na něho otočím a on se pořád kouká. ,,C-Co?“ Nervózně řeknu.
Beze slova se otočí a celou dobu se usmívá. IGNOROVAL MĚ .. jak ponižující,protože je celkem pěkný.
První hodinu jsme se seznamovali a já musela všem lhát. Učitel mě neměl napsanou takže to vyšlo.
Doufám, že pro mě:D Bude pokračování? :*
OdpovědětVymazatJo,prakticky je to pro tebe:D ,jasně že bude pokračování! :))
VymazatÚžo :3 Veľmi sa teším na pokračko :D
OdpovědětVymazat