It's a life (11)

,,Vstávejte .. !" Křičela a třásla se mnou Kaya.

Naštvala jsem se a vykřikla: ,,JO!Už jsem vzhůru!Co!"

,,Nějaký pěkný kluk stojí před dveřmi .. a chce s vámi mluvit."

,,Eh?Pěkný kluk?" přistoupila jsem unaveně k oknu a odhrnula záclonu ,,sakra!Takuya!" začala jsem se rychle oblékat ,,proč je tu tak brzo?!".
,,Mám ho poslat domů aby přišel pak?" zeptala se Kaya.
Zasmála jsem se ,,Kayo,to je v pořádku.Zajdi dolů a seznam se s ním,dobře?"
Celá zčervenala ,,je to nutné?"
Přestala jsem běhat po pokoji jako splašená a koukla se na ní,,je to můj kluk a chci aby jsi ho poznala," usmala jsem se.
,,V-v-váš kluk?!" sedla jsem si před zrcadlo a začala se líčit.
,,Ano."
,,Já myslela ž-že nemáte k-k-kluka." stoupla si za mě a česala mi účes.
,,Teď už jo," dala jsem si tvářenku na líčka ,,ale .. zatím to nikomu neříkej ano?Je to jenom mezi námi." zvedla jsem se a koukla Kaye do očí.
,,A-ano,jenom mezi námi!" kyvla jsem hlavou a odešla.

,,Co ti tak trvalo?" zasmál se Takuya a celou mě sjel očima.Opravdu!Od paty až k hlavě a usmál se.
Trochu jsem se začervenala ,,normální lidi chodí po obědě .. jenže ty musíš ještě před snídaní."
,,Nemohl jsem to vydržet,musel jsem tě vidět."
Chvíli bylo ticho.Nevěděla jsem co říct .. byla jsem uplně mimo.Na jednu stranu se mi chtělo spát,ale ale na druhou .. ráda chodím s Takuyou a povídám si s ním.Jenže tohle bylo trapné.Trapné ticho!
,,Nepůjdeme si sednout?" zeptal se.
Bez váhání jsem odpověděla: ,,jo můžem."
Sedli jsme si v parku.Chodila jsem sem celkem často protože to je místo kde se člověk uplně odreaguje.Všude byla cítit pozitivní atmosféra ,,Haru přijede za 3 dny."
Zasekla jsem se.To znamená že dneska přijede otec!Měl přijet už včera .. ale?Proč vůbec nepřijel? ,,Trochu jsem přemýšlel co mu řekneme .."
,,Co by jsme mu říkali.Chodíme spolu a on je můj nejlepší kamarád takže by nám to měl přát než aby se se mnou nebavil ne?" Takuya se na mě koukl.
,,Jde vidět že vůbec nerozumíš pocitům Harua."
,,C-co?!To není pravda!!" dala jsem ruce v bok.
Takuya se postavil a protáhl se ,,ale když to Haru vezme takhle jak říkáš .. bude to super."
Postavila jsem se a objala ho ,,to bude v pohodě."
Chvíli jsme se tam prostě jenom objímali bezeslov.Bylo příjemné citít teplo někoho jiného.Měla hlavu na jeho hrudi a slyšela jsem tlukot jeho srdce.Strašně mě to uklidňovalo a cítila jsem se v bezpečí,že když by se na nás vrhlo hejno motýlů tak mě jeho velké paže ochrání.Byla jsem oproti němu taky dost malinká.Mohl by si mě klidně odnést v náručí domů. ,,Ne to ne!" vykřikla jsem.
,,Co?Co?!" Lekl se a koukl na mě.
,,Mhm,nic nic."
Domů ne, na to je ještě moc brzo jsme spolu teprve den.Jenže .. proč mi přijde že ho znám už delší dobu?Jako bych ho už někdy viděla,ano ve škole nebo v obchoďáku ale .. prostě mi není neznámý.Možná je to kamarád z dětství.

Šel mě doprovodit domů a chytl mě za ruku.Srdce se mi rozbušilo.
,,Počkej jenom někomu zavolám." Vzala jsem telefon a vyťukala číslo na Kayu. ,,No?Ahoj,chci se zeptat neměl včera přijet?" .. ,,aha,dobře .. ale kdy?" .. ,,fakt!?To je dobře!" .. ,,ja už budu končit tak zatím."
,,Komu jsi volala?" vyzvídal Takuya.
,,Kayi,to je moje 'služka' ptala jsem se jí jakto že otec včera nepřijel.Nestihl let tak dneska by tu měl být."
,,Byl na služební cestě nebo tak?"
,,Služební cestě." Kývl.
Došli jsme k domu ,,tak tady už se rozloučíme."
,,Přál bych si aby cesta k tvému domu nikdy neskončila." nasadil smutný obličej.
,,Nechceš jít dál?Aspoň na chvíli."Překvapeně se na mě koukl a šlo vidět že opravdu chce.
,,Dneska přijede tvůj otec,ještě nejsem připravený ho vidět." zasmál se.
,,Budeš muset." Nemohla jsem tomu uvěřit.Bylo to asi naschvál.
,,T-tati?!"
,,Pane Talago?"
,,Co jste tak překvapení?To bych měl být já.Ari-chan kdo to je?" Táta se koukl na Takuyu,přísně.
,,Tati neciv na něj tak prosím."
Šli jsme dovnitř aby se Takuya seznámil s tátou. ,,Ach jo .. proč nepřijel o pár minut později?" Uvařila jsem čaj a donesla ho na stůl.
,,Takže ty chodíš s mou dcerou?"
,,A-ano."
Otec se napil čaje a strašně to dramatizoval.Když se napil jako kdybych do čaje přidala mariánku ,,ale!To jsem ráád že má moje dcera nějakého přítele!" Takuyovi poklepal záda ,,popravdě jsem si myslel že zůstaneš sama Ari.Před dveřmi nebyl žádný nápadník nebo tak už jsem se začínal bát že jsi na hol-"
,,TATI!!"
,,Dobře dobře,už mlčím." zasmál se a zase si srkl čaje.
Táta nechtěl Takuyu vůbec pustit domů.Když se zvedl že už půjde tak ho nějak zastavil.Strašně jsem ho litovala.Co si o mě bude po tomhle myslet .. ale on se pořád usmíval a dokonce se i smál trapným vtipům mého otce.
,,Už je dost hodin.Půjdu spát po té cestě jsem unavený." konečně! ,,Jestli chceš Takuyo můžeš tu zůstat přes noc pokoj pro hosty je nahoře.Dobrou." a odešel.
,,Nemusíš tu zůstávat jestli nechceš."
,,No moje mamka už si stejně bude myslet že u někoho přespávám jelikož je půlnoc." zasmál se.
Začervenala jsem se ,,takže tu zůstaneš p-přes n-noc?"
,,Vadí ti to?"
,,N-né v pohodě."
Celou noc jsem nemohla usnout.Vždyť můj kluk leží dvě místnosti ode mě!Část mě byla ráda že nespí v mém pokoji ale druhá část by zase chtěla někoho obejmout.
Nakonec jsem usla.Stejně jsem za hodinu vstávala.Když jsem rozlepila oči tak jsem cítila jak na mě někdo dýchá.Byl to Takuya.Byla jsem ještě rozespalá takže mi to nedocházelo a pak ..

,,Jak jsi se sem dostal!"

Takuya se na mě koukl rozespale ,,proč tak křičíš?" chytl mě za ruku a přitáhl k sobě ,,pojďme ještě spát."
Srdce mi bušilo.Nedivila bych se kdyby ho slyšel.

Ale určitě jsem se cítila lépe když jsem ležela s někým kdo má tak teplé objetí než sama.